Poslední píseň z Isfahánu - Naïri Nahapétianová

Autor: Naïri Nahapétianová

Překlad: Petr Christov

Počet stran: 216

Nakladatelství: Host

Anotace:

Šáh padl a Islámská republika zakázala ženám zpívat na veřejnosti. Roxana, známá popová zpěvačka, musela z Íránu uprchnout. Přesto se však ještě jednou po letech vrací do rodného města Isfahánu, aby tam potají uspořádala svůj poslední koncert. Její mrtvola je nalezena v opuštěném divadle, na místě činu leží hedvábné tulipány, symbol mučedníků revoluce. O čtyřiadvacet hodin později je zabita jiná isfahánská zpěvačka a vedle mrtvého těla se opět objeví kytice květů.

Mona, liberální porodní asistentka a Roxanina přítelkyně z dětství, si začne klást otázky. Kdo mohl chtít tyto ženy umlčet? A nemohly by vraždy, které připomínají práci sériového vraha, být ve skutečnosti zástěrkou politických zločinů? 

V tu chvíli přichází na scénu Narek, mladý novinář, který vyrostl ve Francii, ale pochází z Íránu. Využije svého dvojího občanství a přijede podat svědectví o zemi rozbouřené po nedávných zmanipulovaných prezidentských volbách. Úředník z íránského Ministerstva pro kulturu a islámskou osvětu ho však raději vysílá do Isfahánu, aby psal o případu zavražděných zpěvaček. Narekovi je jasné, že ho chce pouze vystrnadit z hlavního města otřásaného demonstracemi proti prezidentu Ahmadínežádovi, ale může snad odmítnout? Když se však ponoří do vyšetřování případu takzvaného tulipánového vraha, začne odhalovat nečekaně temný příběh.

Známá Íránská zpěvačka Roxana kdysi, kvůli zákazu ženského zpěvu, odešla do Ameriky. Když se vrátila zpět, chtěla uspořádat koncert s dalšími dvěma zpěvačkami. Bohužel najdou její mrtvé tělo v troskách divadla, které děvčatům sloužilo jako zkušebna. U jejího těla je nalezena kytička látkových tulipánů. Druhý den je nalezena mrtvá další zpěvačka Nádjá a u těla jsou rovněž nalezeny látkové tulipány. Policie má za to, že někdo vraždí podle Roxaniny známé písně Šádí raft, ve které se zpívá:

V království, kde hlupáci stávají se pány, žil muž, co ženám kradl písně v snách, vzal jim hlas, své stopy zastřel tulipány a radost zmizela pak v šedých tmách.

Do vyšetřování se připlete Narek, novinář z Paříže s Íránskými kořeny. Dostal totiž za úkol napsat článek o záhadných vraždách Isfahánských zpěvaček. I když chtěl tedy původně psát o zmanipulovaných volbách, ale co se dá dělat. Aby mohl v zemi zůstat, musí se úředníkům z ministerstva podřídit. Narek se seznámí se třetí zpěvačkou, která se shodou okolností jmenuje Šádí, což je první slovo v názvu Roxaniny písně. Rozhodne se poslední zpěvačku chránit samu před sebou. Když ale Šádí zmizí, začne se rozplétat podivný uzel spiknutí, který vede na nepředvídatelná místa. A ještě ke všemu začnou všichni skloňovat Roxaninu píseň. Šádí raft totiž v překladu znamená Radost zmizela. Stihne policie najít Šádí včas nebo se stane další obětí tulipánového zabijáka?

Naïri se narodila v Íránu, ale po Islámské revoluci ze země odešla a dnes žije v Paříži. Podnikla po Íránu řadu reportážních cest jako novinářka na volné noze. V současnosti pracuje pro Alternatives économiques. V roce 2006 vydala esej Továrna na dvacet let a její první román Kdo zabil ájatolláha Kánúního? vyšel také ve Švédsku, Nizozemí, Španělsku a na Ukrajině. *)

Důležité postavy v této knize jsou Mona, Narek a Šádí. Mona je Roxanina nejlepší kamarádka. Je lékařka a snaží se pomáhat drogově závislým. Narek, francouzský novinář s Íránskými kořeny, chce pomoci vyřešit případ tulipánového vraha. Šádí je třetí zpěvačka z tria, ze kterého zemřely její dvě kolegyně. Logicky si tedy myslí, že je další na řadě. Dalšími postavami jsou Roxanini příbuzní, tedy bývalý manžel, dcera a vnuk.

Opět mě překvapilo, jak moc může být odlišná kultura ve dvou zemích. Není tomu tak dávno, co jsem četla knížku z Dubaje a to je do Íránu vlastně jenom přes záliv. Rozhodně to mají Íránské ženy o hodně těžší, než ty Dubajské.

Ale abych se vrátila ke knížce. Bylo tam dost cizích slov, takže jsem uvítala, že na konci byl malý slovníček. Ale často se stávalo, že hned za pronesenou frází byl překlad do češtiny, což bylo ještě lepší. Po únosu třetí zpěvačky, jsem si myslela, že už vím, kdo je ten záhadný vrah, ale to jsem si opravdu jen myslela. Z mého favorita se nakonec vyklubal někdo úplně jiný a vrah celou dobu unikal mojí pozornosti. Ze začátku jsem se nějak nemohla začíst a byla jsem trošku zmatená z toho, jak si ženy mezi sebou říkají sestro. Když jsem si ale zvykla a nějak jsem se do příběhu „zakousla“, tak se mi knížka nakonec líbila. Závěr byl napínavý a rozhodně překvapivý. Také proto dávám knížce 3,5 hvězdičky.

zdroj: veeeebookshelf.blogspot.cz

Na závěr bych chtěla poděkovat internetovému obchodu KNIHCENTRUM.cz za poskytnutí recenzního výtisku knihy Poslední píseň z Isfahánu.

*) zkrácený životopis ze stránek nakladatelství Host