Sochař - Scott McCloud


Autor: Scott McCloud
Překladatel: Simoneta Dembická
Počet stran: 496
Nakladatelství: Jota

Anotace
Smlouva se Smrtí, po jaké touží každý zneuznaný umělec.

Sochař, kterého autor tvořil pět let a který dosáhl téměř pěti set stran, je zároveň oslavou komiksové formy i nádherným grafickým románem.

Jedná se o faustovskou legendu. Sochař jménem David Smith byl vypuzen z newyorské umělecké scény. Dealeři umění ho kdysi nazývali „tím druhým Davidem Smithem“, aby ho odlišili od Davida Smithe, kralujícího v uměleckém centru Storm King; teď mu neříkají nijak. Bez peněz a zoufalý se setkává s duchem svého prastrýce Harryho a na jeho otázku „co bys dal za své umění?“ David odpoví „svůj život“. A Smrt v podobě Harryho mu nabídne schopnost vytvořit holýma rukama cokoli – z betonu, oceli, lidského těla – a dá mu dvě stě dnů, aby si svou schopnost užil, než zemře. 
Ale rozhodnutí, co má vlastně tvořit, je těžší, než si představoval. Když navíc v hodině dvanácté nalezne svou životní lásku, bude to mít ještě obtížnější!

Sochař je příběh o touze hraničící s posedlostí; o zoufalých a neobratných krůčcích mladé lásky; a také skvělým, všednodenním portrétem nejúžasnějšího světového velkoměsta. Vypráví o drobných, vřelých, lidských okamžicích obyčejného života i o skrytých silách, dřímajících pod povrchem. Scott McCloud napsal slavnou knihu o tom, jak funguje komiks; teď zabrousil do oblasti velké románové fikce svým strhujícím, zábavným a nezapomenutelným příběhem.
David Smith je sochař. Svoje výtvarné nadání projevoval už od dětství a záhy spatřil světlo světa komiks o jeho rodině jako superhrdinech. Sám sobě tehdy přidělil schopnost sochaření. Nyní po letech potkává v restauraci svého strýčka Harryho a vypráví mu o svém životě. Tak se dozvídáme, že po slibném začátku umělecké kariéry se mu přestalo dařit. Jeho první mecenáš s ním přestal spolupracovat a Davidovi se nedaří vytvářet nic, co by stálo za řeč. Peníze rychle docházejí a z bytu ho jistě brzy vyhodí. Nemluvě o tom, že si ho pořád někdo plete s jiným Davidem Smithem. Ve světlý okamžik si David uvědomí, že strýc, který proti němu nyní sedí, už je řadu let mrtvý. Jediné vysvětlení je, že proti němu sedí samotná smrt (to že má podobu jeho strýce je blíže vysvětlené v komiksu). Strýc se svého synovce zeptá, co by byl ochotný vyměnit za své umění. David mu odpoví, že svůj život. A tak je ujednáno. David získá prakticky neomezený dar tvořit z nejrůznějších materiálů. Ale za dalších dvě stě dní zemře.

David si nově nabyté schopnosti užívá. Na jeho tváři je vidět čirá radost z tvoření. Materiál z kterého tvoří se rozprskne, mladý sochař ho ohýbá a tvaruje. Kresba je v těchto momentech hodně dynamická. Radost je zanedlouho vystřídaná hořkým zklamáním a Smith si uvědomuje nedostatek času. Po fatální krizi se znovu setkává s dívkou Meg, kterou poznal dříve při jednom pouličním představením jehož se stal nedobrovolným účastníkem. Meg se touží stát herečkou, ale nerada chodí na konkurzy. Je strašně laskavý člověk. Pomohla a pomáhá různým osobám, které už jiní považují za odepsané. I když už se spálila tak v tom pokračuje dál. Paradoxně nenechá pomoci sama sobě. Celý příběh je založený na vztahu těchhle dvou, ale jsou tady i nějaké další. Vzhledem k tomu, že se David pohybuje v umělecký kruzích, jsou tu logicky kritici nebo mecenáši umění. Dále další dva umělci a jediný Davidův kamarád, který mu pomáhá. Přátelé Meg jsou ti, kterým pomohla nebo mají něco společného s divadlem.

Kniha je rozdělená do několika částí. Počet komiksových oken na stránkách a jejich zobrazení se liší a přizpůsobuje vyprávění. Jsou tu stránky, kdy autor vtipně popisuje průběh celého večera a tak je okének hodně a jsou co nejmenší. Někdy scéna vůbec ohraničená není a autor není ničím limitován. S podobou oken se mění i bubliny s textem. Například, když se odehrává nějaká velká davová scéna, kdy hrdina nemůže slyšet všechno, jsou bubliny zobrazené částečně (například horní polovina je mimo okno). Nebo když postavy šeptají (nebo jsou daleko) tak jsou místo textu v bublině jen drobné klikyháky. Postavy jsou stylizované, ale třeba na kresbě budov nebo soch se ukazuje autorův smysl pro detail. Kresba je černobílá doplněná o šedivou až tmavě modrou barvu. Myslím, že tato kombinace skvěle doplňuje náladu příběhu. Výraz emocí jako vztek jsou tu zvýrazněné až to trochu připomíná mangu. Vyprávění ze současnosti se prolíná s částí z minulosti. Jen není použitá jiná výtvarná technika, takže by se třeba hodilo napsat před lety nebo dříve toho dne.

Sochař je komiks, který vám po dočtení zůstane v hlavě. Davidova touha po uznání a po tom aby všichni viděli jeho dílo ho dovede k špatnému rozhodnutí. Zpočátku to nevnímá, ale touha žít začne postupně sílit. Zvlášť když si najde lásku. Celou dobu doufáte. Konec je překvapivý, smutný a dojemný. 



Na závěr bych chtěl poděkovat nakladatelství Jota za poskytnutí knihy Sochař.



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Fan překlady knih

Lunapark - Richard Laymon

Saturnin - Zdeněk Jirotka

Zlatý vlk - Bartłomiej Rychter

Ta, která tančí s draky - Lucinda Hare

Doktor Proktor a prdicí prášek - Jo Nesbø