Štvanice-Ďáblova horda - Antonio Martín Morales


Autor: Antonio Martín Morales
Překlad: Kateřina Frimlová
Počet stran: 320
Pořadí v série: 1
Nakladatelství: Zoner Press



Přišel, aby ze světa sprovodil strašlivého černokněžníka, ale čeká ho úkol mnohem těžší: musí se s pomocí kouzelného artefaktu a přátel postavit svému osudu.
V zapadlém hostinci na jižním pobřeží se setkávají čtyři nájemní vrazi, ti nejlepší z celé Vestigie, aby na královský rozkaz zabili krutého a vzpupného černokněžníka Mogu. Míří do samotných pekel, do nitra tajemné a obávané Chmurné bažiny, plné nebezpečných nástrah a jedovatých pavouků. Aby si zasloužili svou odměnu, musí sadistického čaroděje vypátrat a porazit ho. Zpočátku si Remo, Sala, Fulón a Menal nedovedou ani představit hrůzy, kterým budou muset tváří v tvář černé magii čelit. Remo však není obyčejný zabiják. Kdysi patříval k elitnímu oddílu vestigijské armády známému jako Ďáblova horda a chrání ho mocný, ale krvavý artefakt. Artefakt, s jehož pomocí se bude muset postavit i nepříteli mnohem záludnějšímu, než je temný Moga.
Dobrodružný fantasy román z pera španělského spisovatele Antonia Martína Moralese přináší čtenářům strašidelný příběh msty a nenávisti, utrpení a bolesti, ale také nekonečné lásky. Zvítězí spravedlnost? Je v Remově světě ještě místo pro vojenské hodnoty cti, respektu, hrdinství a čistého boje, které vyznává?
zdroj: zonerpress.cz


Remo byl najatý aby zabil černokněžníka Mogu a při cestě se zastaví v hostinci ve vesnici Měsíční tůně. Tam potkává další tři lidi - Salu, Fulóna a Menala, kteří jsou také najati aby zabili čaroděje. Od hostinského se snaží dozvědět, kde by čaroděje našel a ten ho posílá do jedné jeskyně. Remo uteče z hostince aby mohl zabít Mogu sám a získat tak odměnu jen pro sebe. Hostinský mu však řekl špatně místo, kde by měl hledat. Rema tam přepadnou a v bezvědomí dopraví do vězení, kde je spol s dalšími lidmi zadržovaný jako oběť pro čaroděje. Ten totiž využívá lidi pro různé rituály. Mezitím skupina třech nájemných vrahů z hostince vyráží správným směrem a to do Chmurné bažiny. Musí tam čelit jedovatým pavoukům a dalším nástrahám, které připravil Moga. Removi se podaří z vězení uprchnout a zachrání přitom ostatní, kteří jsou s ním a vyráží už správným směrem. Komu se podaří zabít zkaženého čaroděje?

Antonio Martín Morales je španělský spisovatel a kniha Štvanice je jeho první dílo u nás. Jedná se o fantasy příběh plný dobrodružství.

Hlavním hrdinou knihy je Remo, který byl dříve členem jednotky Ďáblova horda, patřící do Vestigijské armády. Teď se ale živí jako nájemný zabiják, protože o vše přišel. Nebudu samozřejmě prozrazovat  jak k tomu všemu došlo, protože se během čtení dozvíte i o Remově minulosti. Samozřejmě to co se mu během života stalo ho postupem času měnilo. Současný Remo je málomluvný a spíš tiše plánuje než něco udělá. Jeho jednání působí stroze a odtažitě. Může se zdát až tvrdé, přesto si však zachovává jakýsi svůj kodex cti a hrdinství.

Celý příběh je rozdělený do kapitol. Úkol zabít temného čaroděje není ve fantasy nic neobvyklého a tak se začátek může zdát ohraný. Postupně se děj navíc komplikuje a přibývá motiv pomsty a staré nenávisti. Děj současnosti je prokládaný kapitolami z minulosti a celý text je tak napínavější. Vyprávění o minulosti se mi líbilo a bylo zajímavé sledovat Remův vstup do Vestigijské armády a následující události. 

Co mi na knize vadí je, že Remo je díky jistému artefaktu prakticky nesmrtelný. Pokud tu věc použije ve chvíli kdy ho nepřítel smrtelně zraní nebo je třeba celý ošklivě spálený ohněm, zranění během chvíle zmizí a hrdina si žije v klidu dál. Nechápejte mě špatně, jsem rád, když hlavní postava přežije nástrahy nalíčené autorem, ale ne takto.

Na obálce Štvanice je v popředí meč se zasazeným červeným kamenem. Meč má na ostří zuby a je poškrábaný. V odrazu je vidět postava, které probodává člověka na zemi. V dálce stojí někdo další. V pozadí za mečem je vidět hustý les plný pokroucených stromů se spletitými kořeny. Celá obálka je laděná do pochmurných tónů a působí temně. Zajímavé je, že na zadní straně je v obrysech meče vepsaná anotace.

Jedná se o čtivě napsanou fantasy, která vás chytne a už od začátku se něco děje. Kromě té nesmrtelnosti jsou charaktery uvěřitelné a propracované. Knize dávám čtyři hvězdičky.

zdroj: veeeebookshelf.blogspot.cz
Na závěr bych rád poděkoval vydavatelství Zoner Press za poskytnutí recenzního výtisku.

Komentáře

  1. hu, tak teď netuším, co na tvou recenzi napsat.
    Klad je rozhodně to, že je čtivá a s ničím se moc nepitvá. Ke zbytku...
    Není nejhorší. Celkově dává smysl a rozebrala vše, co je důležité. Vypsal jsi klady i zápory a já s tebou vcelku docela souhlasím. :)

    Štvanice má rozhodně něco do sebe, jak jsem psala, není to špatná kniha. Jen ten překlad se mi zdá divný (pokud to tedy překladem je)... :P
    (PS: pokud se ti můj komentář zdá příliš jako kritika, omlouvám se, z recenzování pomalu, ale jistě cvoknu. :D)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V první řadě dík za komentář, mám z něj radost. Nejsem ani proti kritice, když je konstruktivní a pomůže mi nějakým stylem posunout se dál. :)

      Vymazat
  2. Pro mě tohle byla první (a jediná) kniha, kterou jsem kdy musela odložit. Překlad mi přišel špatný (divný slovosled u některých vět, četné chyby) - ale fajn, tohle bych ještě přežila. Ovšem měla jsem tam poměrně velký problém s logikou postav a bohužel nejen jednou (Proč nejlepší nájemné vrahy v zemi nenapadne, že pavouci umí šplhat? Proč jim přijde jako dobrý nápad úniku to, že pod sebou přesekají kmen, na kterém sedí? Proč se Removi - v minulosti - v té skupině vojáků posmívají za to, že je sirotek, když je tam o pár stránek dříve napsáno, že jsou doslova všichni členové z těch nejnižších míst?). Možná jsem nad tím moc přemýšlela, ale nedokázala jsem se do knihy začíst a každých pár stran jsem se musela zastavit a říct si: co to sakra je? Škoda, byla jsem na ni dost natěšená :) Ale 100 lidí, 100 chutí, jsem ráda že nezklamala všechny :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Popravdě už to bude osm let co jsem knihu četl a recenzoval. Takže si toho moc nepamatuji. Z toho co jsem tehdy pro Zoner Press recenzoval si vybavuji třeba Uniku, která byla fakt špatná. Ale i to jsem dočetl.

      Vymazat

Okomentovat

Budeme rádi když nám napíšete komentář. Zajímají nás vaše názory na naše příspěvky. Děkujeme.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kostičas - Samantha Shannonová

Fan překlady knih

Saturnin - Zdeněk Jirotka

Evoluce: Město přeživších - Thomas Thiemeyer

Juraj Jánošík® proti Dračímu řádu - Svetozár Olovrant

Levandulový pokoj - Nina George

Den trifidů - John Wyndham