Maorská princezna - Laura Walden
Autorka: Laura Walden
Překlad: Jesika Schaft
Počet stran: 392
Nakladatelství: ALpress
Anotace:
Maorská princezna Ahorangi žije mezi bílými osadníky. Když se nechá pokřtít na Lucii, její otec pronese krutou kletbu a ta se postupně naplňuje: tragédie, nenávist a intriky provázejí ji i její potomky. Na Nový Zéland přijede vzdálená příbuzná Eva a Lucie doufá, že právě ona zlé kouzlo zlomí. Jenže Eva se zamiluje do jejího vnuka Adriana a prokletí znovu ožívá …
Maorská princezna Ahorangi se má vdát za svého přítele z dětství a na obličej jí má být podle kmenového zvyku vyryto tetování. Ona však nechce ani jedno. Hehu je pro ni jako bratr a proč by si měla nechat zhyzdit obličej jizvami, když má tak mladou a krásnou tvář? Plánuje, jak se z toho vyvléct, když tu se přiženou pakehové a unesou ji i její sestru Harakeke. Ahorangi je prodána jednomu surovci a když se mu snaží utéct, setká se s Tomem, přistěhovalcem z Německa. Ti dva se do sebe zamilují a vezmou se. Ahorangi se kvůli sňatku nechá pokřtít a přijme pakehovské jméno Lucie. Když to však zjistí její otec, sešle na ní moc ošklivou kletbu.
To je první z mnoha vzpomínek, které Lucie vypráví Evě. Eva je vzdálená sestřenice z Německa, která přijela na Nový Zéland za příbuznými, aby byla v bezpečí, zatímco otec s bratrem budou v Americe vydělávat. Má za úkol sepsat Luciiny vzpomínky a pak je předat Adrianovi, Luciinu vnukovi. Eva s Adrianem se do sebe zamilují a plánují si společnou budoucnost. Pak ale městečko Napier zasáhne ničivé zemětřesení a nikdo neví, jak bude jeho život pokračovat dál.
 |
| Zdroj: www.laurawalden.de |
 |
| zdroj: wikupedia.cz |
Lucie je sice Maorka, ale na první pohled vypadá jako nějaká středomořská kráska. Je snědá, jakoby opálená a má jemné rysy. Naproti tomu její sestra Harakeke je klasická Maorka. Má velký talent na léčitelství, což dokáže nejen po tom velkém zemětřesení. Eva je z Německa a moc ráda navrhuje interiéry. Během cesty na Nový Zéland jí zemřela matka, takže nakonec dorazila sama. Její otec s bratrem odjeli do Ameriky, kde bohužel zemřel i otec, takže Evě zůstal už jenom bratr. V Napieru se zamiluje do Adriana, Luciina vnuka. Je to hodný a milý chlapec, který se chce stát architektem. Jeho matka i sestra jsou docela potvory. Hrozně jim vadí, že jim v žilách koluje maorská krev. V příběhu je několik dalších postav, které se více či méně proplétají příběhem. Například Adrianův nevlastní otec, doktor, který se během zemětřesení stará o zraněné nebo maorská dívka, se kterou se Eva spřátelí těsně před zemětřesením. A dále osoby, které jsou součástí Luciiných vzpomínek - její manžel Tom, syn Tommy, kamarád Hehu nebo její otec, náčelník kmene.
Prostě je v knížce spoustu postav - více či méně důležitých - ale přece jenom spoustu postav.
Knížka se mi líbila. Dobře se četla a hlavně jsem se nemohla odtrhnout od kapitol, které popisovaly Luciiny vzpomínky. Příběh je psaný v er formě, ale ne z pohledu některého z hrdinů. Jakoby všechno přeříkával nezúčastněný vypravěč. Většina Luciiných vzpomínek mě rozesmutněla, u některých jsem si dokonce pobrečela. Vyloženě šťastných bylo opravdu málo. Lucie prošla v životě tolika hrůzami, až se divím, že to všechno přestála. Ale ten konec, ten mě opravdu dostal. Sice jsem v to tajně doufala, ale zároveň jsem si říkala, že to není možné, že by to bylo moc přitažené za vlasy. Ale věřte nebo ne, ono se to opravdu stalo. Knížka od mě dostane 4,5 hvězdičky a určitě bych ji doporučila milovníkům životních příběhů. Ten Luciin Vás opravdu vezme za srdce.
 |
| zdroj: veeeeebookshelf.blogspot.cz |
Na závěr bych chtěla poděkovat internetovému obchodu KNIHCENTRUM.cz za poskytnutí recenzního výtisku knihy Maorská princezna.
