Co by kdyby... #8
Co by kdyby je projekt od Suši, který má vždy nějaké téma na přemýšlení. Kromě samotného textu může obsahovat třeba i fotky, ale to už záleží na každém blogerovi.
Hanča
Asi bych nic zásadního neprováděla. Jsem možná hrozná, ale u většiny autorů vlastně ani nevím jak vypadají a i kdybych to věděla, tak bych si nejspíš jen řekla, že je mi ten člověk nějaký povědomý. Mám totiž mizernou paměť na jména, takže když se na člověka podívám, tak mám pocit, že jsem ho viděla ale se jménem si ho prostě nespojím. A kdyby se náhodou stal zázrak a já bych si dokázala spojit obličej se jménem ve chvíli, kdybych někoho potkala na ulici, tak by mi bylo asi fakt blbý jít za nim a říct, že ho mám ráda nebo že miluju jeho knížky. A ten autor si určitě taky vyšel jenom na procházku a nechce, aby se za ním táhly davy autogramuchtivých fanoušků.
Martin
Teoreticky by to vlastně nebyl až takový problém - při hodně velké dávce štěstí. Mnoho mých oblíbených autorů je z České republiky a pokud jezdíte na festivaly nebo veletrhy, můžete někoho snadno potkat i na ulici. Díky facebooku nebo Pevnosti si s určitou tváří dokážu spojit i jméno a titul (alespoň většinou). Výjimku tvoří autoři, kteří se úmyslně nefotí a nevystupují na veřejnosti. Kdybych potkal na ulici svého oblíbeného autora, vnitřně bych jásal "To je přece XYZ! Ten co napsal tu peckovou knížku!", ale netroufal bych si ho nebo jí oslovit. Myslím, že k tomu slouží autogramiády, křesty nebo autorské čtení. Navíc bych u sebe ani neměl knihu toho autora nebo něco na psaní.
A jaká by byla vaše reakce?
