Mateřská, ale určitě ne dovolená - Julie Halpernová

Autor: Julie Halpernová

Překlad: Naďa Funioková

Počet stran: 288

Nakladatelství: Jota

Anotace:

Šestatřicetiletá Annie je středoškolská učitelka na mateřské dovolené, kterou si představovala jako blažené období, kdy se bude sbližovat se svým miminkem. Jenže namísto toho musí řešit problémy s vlastním tělem prosakujícím snad ze všech možných i nemožných otvorů; s dítětem, které odmítá spát; s manželem, který se s ní chce pořád milovat (jemu snad přeskočilo??); s nezadanými kamarádkami, co jí nedokáží poradit; a s matkou, jež se právě teď rozhodla odjet na dovolenou. Jediní, kdo Annie OPRAVDU chápou, jsou ti báječní lidé, s nimiž tráví bezesné noci při telemarketingu.

Jak se Annie snaží proplétat životem s novorozencem, dochází jí, že ne všecky maminy jsou ze stejného těsta. Je ale pevně rozhodnutá nalézt tu správnou cestu, milovat své miminko, svého manžela a sebe samu – i když bude muset po zbytek plodného života nosit chrániče bradavek.

Snad každá maminka si představuje, jaká to bude doma s miminkem paráda. Miminko bude pěkně spinkat a vy si navaříte, napečete a doma se to bude jenom blýskat. Ovšem realita je trošku jiná. Prvních pár měsíců je maminka ráda, že neusíná ve stoje. A tohle je asi první knížka, kde jsem se to dočetla. V téhle knížce je den po dni popsáno, co prožívá novopečená maminka Annie s malým Samem, když si ho přivezli s manželem domů z porodnice. Problémy s kojením, vstávání x-krát za noc, věčné převlékání a přebalování, to jednoho docela vyčerpá.

Julie Halpernová je autorkou pěti románů pro mládež a jedné obrázkové knihy pro dětské čtenáře. Mateřská, ale určitě ne dovolená je jejím prvním románem pro dospělé. Předtím, než se stala mámou na plný úvazek a spisovatelkou, pracovala jako školní knihovnice. Ve svém imaginárním volném čase ráda cestuje, kouká na televizní pořady pro dospělé a cpe se pečivem. Julie žije na předměstí Chicaga spolu se svým manželem, spisovatelem a ilustrátorem Matthewem Cordellem, a jejich dvěma dětmi. *)

Všechny možné formy porodu jsem začala zvažovat ve vteřině, kdy se těhotenský test rozzářil pozitivně.

Knížku jsem si vybrala proto, že jsem sama na mateřské a zajímalo mě, jak to prožívají jiné maminky. Hlavně mě zaujalo, že v Americe je mateřská dost krátkou dobu. Nějak si nedokážu představit, že bych už ve třech měsících dala miminko do jeslí a šla do práce. Jsem moc ráda, že u nás jsou tři až čtyři roky. Celkově se mi knížka líbila. Vtipně tu byly popsány potíže, které má snad každá maminka, když si přiveze miminko z porodnice. Den za dnem se dozvídáme, co Annie se Samem prožívala. Je to klasická deníková forma, tedy vyprávění v ich formě, rozdělené do jednotlivých dnů. Dny ale nejsou popsané klasicky, ale spíš z pohledu miminka. Například takto:

Stáří: 64 dní

V knížce jsou dvě věci, které mi trošku vadily. Zaprvé to byly výrazy, které bych spíš čekala od puberťáka než od šestatřicetileté učitelky angličtiny. Svým prsům totiž hrdinka permanentně říkala "kozy" a celkově byla občas docela sprostá. Druhou věcí, je postoj, který občas měla k miminku. Já vím, že je protivné vstávat z vyhřáté postele, když miláček "volá", ale vždycky vstanu a dojdu se podívat, co potřebuje. Někdy je každý vystresovaný, ale abych odešla do jiného patra a bylo mi jedno, co se s malým děje, to je pro mě dost nepředstavitelné. Nebo říkat kamarádce, i když to doufám bylo v legraci, že jí "volá nádor", to se mi taky zdá trošku přehnané. Navíc i když mě moje malinká zlobí, stačí aby se na mě usmála a všechno je rázem v pořádku. Jinak se mi knížka líbila, byla vtipná a proto jí dávám 4 hvězdičky a určitě doporučuji k přečtení.

Na závěr bych chtěla poděkovat internetovému obchodu KNIHCENTRUM.CZ za poskytnutí recenzního výtisku knihy Mateřská, ale určitě ne dovolená.

*) zdroj: nakladatelství Jota