Hvězdy nám nepřály - John Green

Autor: John Green

Překlad: Veronika Volhejnová

Počet stran: 240

Nakladatelství: Knižní klub

Anotace:

Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. „Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vyprávěčskému talentu vyznívá velmi působivě.

Šestnáctiletá Hazel ve svých třinácti zjistila, že trpí rakovinou. Sice nesnáší podpůrné skupiny, ale kvůli mamince tam chodí. Tam se seznámí s Augustem, který měl kdysi také rakovinu, ale překonal ji. A tak se začíná pomalu rodit láska. V příběhu je důležité jedno přání, které má každé dítě s rakovinou. Hazel svoje přání neprozřetelně vyplýtvala na pouhý zábavní park a tak se spolu vydávají do Amsterodamu za autorem Císařského neduhu, jejich oblíbené knížky, díky Augustovu přání. Jedou, aby zjistili, co se stalo potom. Děj totiž skončil v půli věty a mohou si vše jen představovat.  Dál nebudu nic prozrazovat. Knížka je skvělá, určitě si ji přečtěte.

"A tak jsem se zamilovala, jako když člověk usíná: pomalu a pak najednou docela"

John Green touto knihou ukázal, že je opravdu skvělý spisovatel. Za svou první knížku Looking for Alaska dostal Printz Award. Ráda bych si ji přečetla, protože když už dostala takovou prestižní cenu, tak věřím, že je skvělá. Jeho nejnovější kniha Hvězdy nám nepřály byla označena v magazínu Time jako bestseller a je mi naprosto jasné proč. Knížka je prostě skvělá. Johna obdivuji za to, že dokázal napsat tak úžasný příběh i s těmi všemi příšernými detaily, aniž by si něco takového prožil. Podle závěru všechno čerpal od lidí, kteří se zabývají výzkumem rakoviny, což je prostě úžasné. Dokázal vytvořit postavy, které jsou naprosto uvěřitelné. Ale autor hned na začátku upozorňuje na to, že postavy neexistují. To se ale po přečtení knihy zdá nemožné. Postavy Vám totiž tak přirostou k srdci, že Vám bude připadat, jako byste je již dlouho znali.

"Žádné zkusit neplatí, platí jen to udělat"

Ty dva jsem si opravdu zamilovala. Augustův přístup k životu a jeho vidění života jako jedné velké metafory je opravdu zajímavé. Jeho cigareta je asi ta nejzajímavější a prolíná se celým příběhem. Nenechat zabijáka zabíjet - skvělý nápad. Hazel je skvělá. Její sarkastické poznámky na adresu (nejen) nemoci dokážou spolehlivě rozesmát a její citlivý přístup umí i rozplakat.

Pár slov k obálce. Je zajímavá a každopádně zaujme. Mě osobně se líbí svou jednoduchostí. Propletená srdce mají svůj jasný význam a citáty jsou nejen součástí příběhu, ale zároveň jsou opravdu krásné a mají jasnou vazbu na děj.

"Bez bolesti by člověk nepoznal radost"

Příběh je hrozně moc emotivní. V jednu chvíli se smějete a najednou brečíte jako želva. Tomu se prostě nedá zabránit. Lehkost, s jakou Hazel zvládá svou nemoc, je super a navíc si ze sebe ještě dokáže udělat legraci. Je pěkně kousavá a Augustův humor s tím jejím krásně ladí. Ti dva se prostě hledali až se našli. A navíc, slovo OKAY díky nim dostává úplně nový význam a rozměr. Před přečtením bych neřekla, že to může znamenat víc než souhlas.
První polovina knihy je vtipná a až do Amsterodamu jsem se skvěle bavila. Pak už to začalo být opravdu smutné. Vtipné rozhovory tu sice byly, ale už jsem je prožívala skoro v slzách. 

Tomuto skvělému příběhu dávám 5 hvězdiček. Možná se Vám to bude zdá nepoměr s ostatními knížkami, kterým jsem poslední dobou dala pět hvězdiček (třeba Deltora nebo Nepřítel mého nepřítele), ale není tomu tak. Tahle knížka nejde ohodnotit jinak než plným počtem, stejně jako ty předchozí. 

zdroj: veeeebookshelf.blogspot.cz

Tohle byla jedna z nejobtížnějších recenzí, jaké jsem kdy napsala. Možná, že se Vám nebude zdát taková, jaká má být, ale já jsem napsala všechno tak, jak to cítím.
Na závěr bych chtěla poděkovat nakladatelství Knižní klub za poskytnutí recenzního výtisku.