Babička pozdravuje a omlouvá se - Fredrik Backman


Autor: Fredrik Backman
Překlad: Jitka Herčíková
Počet stran: 424
Nakladatelství: Host

Anotace:
Zábavný a napínavý příběh plný nečekaných setkání, nepravděpodobných přátelství a obrovské síly pohádek a fantazie.

Else je sedm, vlastně skoro osm. Její babičce je sedmdesát sedm, vlastně skoro sedmdesát osm. O Else dospělí říkají, že je na svůj věk vyzrálá, ale ve skutečnosti jim připadá otravná. O babičce tvrdí, že je ohromně čilá, i když tím myslí, že jim přijde bláznivá. 

Elsa je jiná než ostatní. Kromě babičky nemá žádné další kamarády, ale to jí nevadí. Babička jí totiž vypráví úžasné příběhy o kouzelné říši, kde není normální nikdo a nic a být jiný je tam největší výhodou. 

Jenže i v nejkrásnějších pohádkách se občas objeví zlý drak a do boje proti nepříteli se Elsa musí vydat úplně sama. Má doručit tajemný dopis a adresátovi vyřídit, že babička pozdravuje a omlouvá se. Netuší, že přitom drží v rukou klíč k největšímu a nejdůležitějšímu dobrodružství, které se kdy v babiččině pohádkové říši odehrálo.

Román Babička pozdravuje a omlouvá se je psaný se stejnou lehkostí jako Backmanův Muž jménem Ove, dokáže čtenáře vtáhnout do děje a zároveň ho pobavit i dojmout.
Elsa je oproti ostatním vrstevníkům trochu jiná. Pokud je o něčem přesvědčená, tak si za tím stojí, hledá si význam cizích slov na wikipedii a opravuje jiné lidi. Kvůli tomu jí nemají spolužáci rádi a stává se terčem šikany. S jedním protivníkem by si holčička poradila, ale ono jich bývá víc a to pak nezbývá než rychle utíkat. Po takovém náročném dni plném posměchu a příkoří je naprosto skvělé mít babičku, která je schopná udělat cokoliv, aby vás rozveselila. Třeba utéct z nemocničního lůžka a jít s vámi do zoo. Po otvíracích hodinách. Co na tom, že pak obě skončí na policejní stanici? Hlavně když vykouzlí úsměv na tváři vnučky. Jenže babička se do nemocnice zase musí vrátit a tak Else svěří veledůležitý úkol. Doručit dopis a vyřídit, že se babička omlouvá.

Frederick Backman se narodil v roce 1981. Kromě knih píše sloupky do novin a také na svůj blog. Muž jménem Ove je jeho prvotina a kromě psané formy u nás vyšel i jako audiokniha, kterou načetl Jan Vlasák. Rovněž Babička pozdravuje a omlouvá se vyšla jako klasická kniha i mluvené slovo. Tentokrát načtená Valérií Zawadskou. Dál se můžeme těšit na připravovaný román Byla tady Britt-Marie.

Hlavní hrdinkou knihy je skoro osmiletá Elsa. Něco o její osobnosti už jsem načrtl v začátku recenze, ale je toho samozřejmě víc. Zpočátku mi nebyla nijak sympatická a to především kvůli tomu, jak se chovala ke svojí mamince, tím jak se jí snažila vyprovokovat nebo na ní křičela. Tahle fáze naštěstí netrvala tak dlouho. A kolikrát projevila empatii k ostatním, což působilo pěkně dojemně. To jak dívka miluje Harryho Pottera a různé komiksové superhrdiny určitě potěšilo mnoho dalších, nejen mě. Postava babičky prostupovala celou knížkou, byť to bylo formou retrospektivního vyprávění nějaké události. Místo v románu mají i další obyvatelé domu, kde Elsa bydlí. I když se na první pohled můžou zdát nedůležití. Zprvu jsou to jen jména, ale posléze odkryjete jejich životní příběh a určitě si je oblíbíte.

Po přečtení knihy Muž jménem Ove jsem se těšil na další příběh od Frederika Backmana. Z mého pohledu to netrvalo ani tak dlouho, protože Oveho jsem přečetl někdy začátkem května. A najednou je tu skoro osmileté děvčátko s dopisem od babičky, která pozdravuje a omlouvá se. Z názvů kapitol se toho tentokrát mnoho nedozvíte. Jednoslovné názvy maximálně podráždí šedou kůru mozkovou a ve výsledku může být všechno jinak než si myslíte. Samotné kapitoly nepůsobí tak celistvě jako tomu bylo u Oveho. U předchozí knihy se střídalo vyprávění ze současnosti s minulosti obvykle po kapitolách. U babičky autor popisuje současnost, proloží to pohádkou o Miamasu nebo se vrátí k nějaké příhodě z minulosti. Tohle roztříštění jsem vnímal hlavně na začátku. Jak děj postupoval, začalo být jasné jak velkou hraje pohádkové říše úlohu. Zároveň s tím jsem objevoval minulost ostatních obyvatel domu, kde Elsa žije. Je pěkně vidět, jak autor umí psát dojemné scény. Jako když se dvě osoby nesnáší, ale nějaká událost jim umožní poznat se a navzájem se respektovat. Nebo se přímo spřátelit. Protikladem k dojemným okamžikům jsou humorné eskapády, které se hodně váží k postavě babičky, hygienickým návykům Příšery a zároveň jejich naprosté ignoraci worsem. Kombinace laskavosti, dojemných okamžiků, pohádkovosti a humoru se mi zkrátka trefila do noty.



Na závěr bych chtěl poděkovat nakladatelství Host za poskytnutí recenzní 
e-knihy Babička pozdravuje a omlouvá se.

Komentáře

  1. Skvělá recenze. Babičku jsem taky četla a byla opravdu úžasná :-)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Budeme rádi když nám napíšete komentář. Zajímají nás vaše názory na naše příspěvky. Děkujeme.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak jsem začal hrát

Povídky podivných - Ransom Riggs

Assassin's Creed: Kacířství - Christie Golden