Levandulový pokoj - Nina George


Autorka: Nina George
Překlad: Dagmar Hoangová
Počet stran: 320
Nakladatelství: MOBA

Anotace:
Pařížský knihkupec Jean Perdu ví naprosto přesně, jaká kniha dokáže zmírnit určitou bolest duše. Na své lodi plné knih, kterou nazval Literární lékárna, prodává romány jako medicínu pro život. Jen sám sebe nedokáže vyléčit. Už jednadvacet let se trápí odchodem krásné provensálské dívky Manon, která ho opustila, když v noci spal. Nezůstalo mu po ní nic, jen dopis, který se nikdy neodvážil otevřít a přečíst. Až do letošního léta…

V jedné pařížské ulici stojí obyčejný dům. Má ale jednoho neobyčejného nájemníka. Knihkupce Jeana Perdua, který ale nemá jen tak obyčejný obchod s knihami. Vlastní loď, kterou pojmenoval Literární lékárna. Ovšem kdo by si myslel, že Jean je světaznalý dobrodruh, když dokázal vymyslet takovou originalitu, ten se plete. Jean žije v jednom spartánsky zařízeném pokoji, kde největší prostor zabírá knihovna a na pojízdném věšáku se mu houpe několik stejných obleků. Žije si svůj monotónní život a snaží se zbavit veškerých věcí, které by v něm mohli probudit nějaké city. Jednoho dne ale veškerá jeho snaha vezme za své. Do domu se přistěhuje žena jménem Catherine, která si právě prošla ošklivým rozvodem a nezbylo jí vůbec nic. Proto je Jean „donucen“ správcovou, aby Catherine věnoval stůl, protože prý má dva. A právě kvůli tomu stolu musí do levandulového pokoje, jehož vchod zarovnal knihami, aby se nemusel dívat ani na dveře. V zásuvce toho stolu Catherine najde dopis od Manon, Jeanovy milenky, která beze slůvka vysvětlení před dvaceti lety zmizela a zbyl po ní jen tenhle dopis, který přišel poštou několik dní po jejím odchodu. Jean ho ale odmítl číst, protože se bál, co tam najde. A právě Catherine ho donutí, aby si ten dopis konečně přečetl a tím odstartuje Jeanovu přeměnu. Jean se se svou Literární lékárnou vydá na dlouhou cestu, aby našel svou dávnou lásku a konečně zkusil zapomenout. Spolu s ním se na cestu vydává i mladý spisovatel Max, z jehož první knihy se stal naprostý hit, ale nyní nemůže najít inspiraci na další knihu, kterou po něm nakladatel požaduje. A tak začíná dlouhá cesta napříč Francií až ke Středozemnímu moři.

Nina George je německá spisovatelka a novinářka. Nikdy nedostudovala ani střední školu a od 14 let pracovala. Píše ještě pod dvěma pseudonymy. Jako Anne West vydává romány plné lásky a erotiky a jako Nina Kramer publikovala thriller. První kniha jí vyšla v roce 1997 a Levandulový pokoj je jejím nejnovějším románem z roku 2013.

Jean Perdu je knihkupec a se svou knižní lodí Lulu kotví v Paříži. Je uzavřený do sebe a nikoho si nepouští k tělu. Zvláště ne ženy, protože mu jedna kdysi moc ublížila a on se bojí, aby se to neopakovalo. Trochu pookřeje, když se seznámí s mladým Maxem. Ten je na každém kroku pronásledován fanoušky a to ho, v kombinaci s neustálým tlakem od nakladatele, donutí nastoupit s Jeanem na loď a vydat se vstříc dobrodružství. A také doufá, že najde inspiraci na další knihu. Catherine je nešťastná, protože nedávno prošla ošklivým rozvodem. Manžel jí vyhodil kufry před dveře, všechno prodal a odstěhoval se někam daleko. Spřátelí se s Jeanem, ale než se může stát něco víc, musí si každý z nich projít vlastním očistným procesem. Na cestě Jean s Maxem potkají Itala Cunea se zajímavým životním příběhem a Samanthu s jednou originální vlastností. V příběhu není nějak moc zásadních postav, ale nemyslím si, že by to byla nějaká chyba. Ty, které příběh popisuje, mají originální životní příběhy a postoje.

Musím říct, že příběh byl trošku zvláštní. Ale dobře zvláštní. Je to skoro jako ta encyklopedie pocitů, o které Jean pořád mluví. Chvíli byste plakali, chvilku byste se usmívali a pak Vás to donutí zamyslet se sami nad sebou. Jak byste se vlastně zachovali vy? Autorka nám věnovala 320 stran plných sebepoznávání, ať už se jedná o Jeana, Maxe nebo Catherine. Ještě musím dodat, že se mi moc líbil Jeanův přístup ke knihám. Choval se k nim jako k přátelům a věřil, že každá knížka je psaná pro určitého člověka. Knížku tedy hodnotím kladně. Určitě bych ji doporučila každému, kdo si chce přečíst pěkný příběh. Zároveň ale upozorňuji, že u Levandulového pokoje je potřeba myslet. A hlavně cítit.

Zdroj: veeeeebookshelf.blogspot.cz

Na závěr bych chtěla poděkovat nakladatelství Moba za poskytnutí recenzního výtisku knihy Levandulový pokoj.

Komentáře

  1. Zrovna s myšlením a cítěním mám problém. :D Navíc mi moc nesedí mužští hrdinové coby vypravěči. No, rozhodně pěkně shrnuté. :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Budeme rádi když nám napíšete komentář. Zajímají nás vaše názory na naše příspěvky. Děkujeme.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Prokleté město - Lisa McMann

Saturnin - Zdeněk Jirotka