Děti plástve #1 - Josef Pecinovský


Autor: Josef Pecinovský
Počet stran: 280
Název série: Děti plástve
Pořadí v sérii: 1
Nakladatelství: Epocha



Anotace

Volné pokračování úspěšného autorova románu Plástev jedu.

Představte si svět, který je tak přelidněný, že celý povrch kontinentů je zastavěný až do výšky několika set metrů, svět věčné tmy a nekonečného zmaru, v němž vedle lidí žijí zmutovaná zvířata a degenerované rostliny. Nepříliš vhodné místo pro člověka. A přesto zde žijí v rodovém zřízení tisíce lidí. Mezi nimi i dvojčata Kastor a Polydeukés, které od sebe rozdělí nešťastný sled událostí. A existují také lidé, kterým je tajemná společnost žijící na dně plástve trnem v oku a hledají prostředky, jak ho dobýt a rodové klany zlikvidovat. Pár tisíc takřka bezbranných primitivů údajně ohrožuje pohodlný život milionů, žijících v blahobytu v horních sférách plástve. Jedinou nadějí pro vítězství ve válce, které má zajistit nadvládu vyvolených, je právě Kastor. Ale Kastor je současně jedinou nadějí svého kmene…

Kastor a Polydeukés se skupinou dalších chlapců vyrazili na lov. Astor chtěl dokázat, že je stejně schopný, jako ostatní a konečně zarazit všechny urážky. Chtěl dovést do sídla kmene otroka a zařadit se tím mezi dospělé lovce. Putovali společně na místo, kde kmen vybíral z přepravních kabinek zásoby a otroky - tedy trubce. Trubci jsou malí lidé s širokými rameny, krátkýma nohama a skoro bez krku, kteří plní příkazy. Na dně ovšem nevydrží dlouho, protože potřebují speciální stravu, kterou místní obyvatelé neznají. Právě když chce Astor kabinky zastavit, vtrhne na místo šestice mužů. Kdoví co by se dělo dál, kdyby na místo nedorazil slizák (bílá kašovitá masa) a muže neodehnal. Tím vše teprve začíná.

Josef Pecinovský se narodil v roce 1946 ve Vansdorfu. Vystudoval Střední průmyslovou školu chemickou v Ostravě, poté pracoval jako dělník v papírnách ve Štětí, provozní mistr, mistr odborné výchovy a učitel odborných předmětů na SOŠ a SOU ve Štětí. V osmdesátých letech patřil mezi nejlepší tuzemské autory fantastiky. Je dvojnásobným držitelem Ceny Karla Čapka za povídky Její veličenstvo a Nos to závaží. Jeho román Plástev jedu vyšel poprvé v roce 1990 a podruhé v reedici roku 2007. Napsal také 21. svazek série Agent JFK s názvem Budiž vám Měsíc lehký, dále např. Vejce s ozvěnou, Posvátná larva, Záhadná kukla, Věčné imagoProbuď se, armádo!Stín mrtvého. Děti plástve je pochmurná dystopie.

Svět je přelidněný. Začalo se žít v takzvaných plástvích, vystavěných do výšky několika set metrů. Plástev je rozdělena do různých sfér (např. obytné nebo výrobní). Kromě vyvolených plástve obývají třeba trubci, dělnice a také královna. V tomto světě je normální takové zálohování osobnosti, takže v případě úmrtí vás zregenerují. Ale tyto zálohy musíte provádět průběžně, protože jinak se stane, že vám bylo šedesát a zregenerují vás na dvacetiletého mladíka a přijdete o všechny vzpomínky. Ostatní to však neovlivní. Na dně plástve žijí kmeny lidí na primitivní úrovni a také různé zmutované mouchy, slizouni nebo macaráti.

Na první pohled by se mohlo zdát, že se vše točí kolem Kastora, ale není to pravda. Postav je celá řada a každý má svou roli. Například statný mladík Ronodon, který se později, už jako starý muž, stane Velkým Iškarem. To je v podstatě náčelník kmene, který žije na dně plástve. Do jeho kmene právě patří dvojčata Kastor a Polydeukés. Dále je tu třeba lidská žena Anabela, která pracuje v kafilerii v sekci drtírny na zpracování kostí. Důležitý je i nově zregenerovaný Cornelus Zwada, který je obviněný z totálního zničení plástve A24. Jedny z důležitých postav jsou také Ella a její dcera Diana, které žijí v osadě Pesquiers. Nicméně jejich vztah není zrovna ideální. Ella se o ni nechtěla moc starat, vyháněla ji a tloukla. Diana zase Ellu neoslovovala matko a chlapci se jí báli kvůli její síle.

Pokud jste stejně jako já nečetli Plástev jedu a nevíte, jestli můžete začít číst rovnou Děti plástve, tak můžete. Kniha je volné pokračování původního románu a navíc autor v kapitole nazvané Intro vysvětluje nejen reálie svého světa, ale i předchozí děj. Kniha je rozdělena do kapitol a psaná v er formě. Pohledy postav se postupně střídají. Příběh je dost čtivý, ale je potřeba dávat pozor. Například se stane, že se autor posune o nějaký ten rok dopředu nebo vypráví nějakou vzpomínku.

Děti plástve jsou opravdu zajímavý příběh, který bych doporučil i ostatním. Ovšem pokud vám nevadí nějaký ten peprnější výraz. Každopádně pokud máte rádi dystopické příběhy z pochmurné budoucnosti, tak po knize rozhodně sáhněte.

zdroj: veeeebookshelf.blogspot.cz


Komentáře

  1. Plástev jedu bola zaujímavá a podnetná kniha. Jej veľkým kladom bol uveriteľný a prepracovaný svet budúcnosti. Atmosféra zmaru a rozkladu, neradostná vízia ľudstva a ekologickej katastrofy. Hrozba fyzického zničenia plástu nie je o nič horšia ako morálny úpadok.

    K perfektnosti chýbala jedna vec: prepracovaný dej. Ten zadrzhával. Postavy sa často chovali naivne. Často som nemal dojem, že chápem ich motiváciu. Ich konanie v niektorých častiach pôsobilo samoúčelne, len aby sa príbeh posunul. Preto ma neuspokojil ani záver, mal oveľa väčší potenciál. Preto som sa tešil na pokračovanie a dúfal v to, že to dobré si uchová a to zlé bude napravené.

    Po prečítaní prvého zväzku Detí plástu môžem odporúčať, aby si čitatelia pred ním prečítali aj Plást jedu. Je tu síce istý úvod a intro, plne to však nenahradí samotný kontakt.

    Čo sa týka príbehu: tlieskam. Objavuje sa tu viac postáv, rozohráva sa tu viac zápletiek. Síce som mal občas dojem, že si autor miestami protirečí (príklad: na jednej strane neskončí Diana v práčke, pretože ju z pásu zachránia trubci poverení dozorom, aby sa do práčky nedostalo nič, čo by ju mohlo poškodiť. Už o pár stránok však do nej nechajú spadnúť Dianinho prenasledovateľa, hoci mali možnosť zasiahnuť), ale v zásade sa úroveň kvality príbehu zvýšila minimálne o stupeň.

    Mrzí ma, že už z neho nesrší tá pravá atmosféra dystopie a blízkej apokalypsy. Ak nám bolo v Pláste jedu tvrdené, že život okrem ľudského pokolenia vyhynul a že svet je plný zamorenia a jedov, teraz musí čitateľ žasnúť ako ľahko sa mimo neho dá žiť. Učiteľ v pohode zoberie deti na čerstvý vzduch a vôbec nič im nehrozí. Žiadna otrava, žiadne ožiarenie. Atmosféra rozkladu je tu trocha cítiť, no už nie tak naliehavo a bezprostredne.

    Konečné hodnotenie závisí od toho ako sa autor popasuje s druhým zväzkom a ako dokáže uzavrieť jednotlivé dejové línie a zápletky. Ak každá bude zaujímavá a rozpracovaná, bude to klenot. V opačnom prípade budem veľmi sklamaný.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Budeme rádi když nám napíšete komentář. Zajímají nás vaše názory na naše příspěvky. Děkujeme.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Fan překlady knih

Lunapark - Richard Laymon

Saturnin - Zdeněk Jirotka

Zlatý vlk - Bartłomiej Rychter

Doktor Proktor a prdicí prášek - Jo Nesbø

Sněhové vločky - Caitlin Sainio