Serafína: Příběh draků - Rachel Hartman



Autorka: Rachel Hartman
Překlad: Drahomíra Michnová
Počet stran: 352
Název série: Serafína
Pořadí v sérii:
Vydavatelství: Fragment 

Anotace: 
V zemi zvané Gored žijí již po desetiletí lidé a draci v míru. Po tajemné smrti lidského prince je však příměří ohroženo. Podaří se Serafíně, která před světem skrývá své životní tajemství, odhalit skutečného vraha? Budoucnost draků je v sázce a v Goredu již není pro nikoho bezpečno


Příběh začíná pohřbem prince Rufuse. Většina lidí je v bílé, protože v Goredu je to barva smutku. Serafína hraje na flétnu píseň provázející duše do záhrobí a každý, kdo je v chrámu je unesen jejím úžasným nadáním a citem pro hudbu. Ač se původně nechtěla ukazovat na veřejností, musela zaskočit za kolegu. Kdyby totiž tato píseň nezazněla, duše zemřelého by neodešla a nenalezla věčný klid. Na pohřbu je několik sárantrasů, což lidé nevidí rádi. Princovo tělo se totiž našlo bez hlavy a proto jim všichni dávají jeho smrt za vinu. A aby toho nebylo málo, za několik málo dní má přijet sám velký dračí král, aby spolu s lidskou královnou oslavili 40. výročí mírové smlouvy.

Rachel Hartman žije ve Vancouveru. Serafína vyšla v roce 2012 jako její prvotina. Hned po prvním týdnu prodeje se umístila na osmém místě „The New York Times Best Seller list”. Také za tuto knihu dostala ocenění William C. Morris Award, což je cena pro nejlepšího debutového autora v žánru YA. Serafína byla přeložena do 16 jazyků mimo jiné i do hebrejštiny.

Serafína to má těžké. Její otec je člověk, ale matka byla drak. Říkám byla, protože zemřela při porodu. Otec se ale Serafínin původ snaží úzkostlivě tajit, protože kříženci jsou nenáviděni ještě více, než draci samotní. Dívce po matce zůstaly jen občasné záchvaty s vidinami, nadání k hudbě a pruh šupin kolem pasu a na ruce. Aby vidiny ovládla, musela si v mysli udělat zahradu, kde osoby z vidin ubytovala a musí je chodit každý den navštěvovat. Je to zvláštní. Vůbec totiž neví, proč vidí zrovna tyhle lidi. Co je na nich tak jiného?
Velice jsem si oblíbila prince Luciana Kiggse. Je nemanželským potomkem královniny dcery, která ale bohužel zemřela. Přesto se má stát manželem princezny Glisseldy, královniny vnučky. Je to nejspíše pro jeho mravní kvality. Vždycky totiž říká pravdu a navíc je uznávaným kapitánem královských stráží. Jeho autoritu by nikdo nezpochybnil. Princezna Glisselda se možná může zdát jako rozmazlená panenka, ale ve chvílích, kdy jde opravdu do tuhého se ukazuje na svůj věk jako skvělá vládkyně. 
Ještě Vám asi dlužím vysvětlení pojmu sárantras. Draci se umí přeměnit v lidi a sárantras je vlastně jejich lidská podoba. Proto musí tito drakolidé nosit rolničku, aby je obyčejní lidé rozeznali od ostatních. Jediní, kdo jsou od cinkání osvobození jsou vědci a profesoři.

Knížka se mi nakonec líbila. Uznávám, že na začátku jsem se do ní nějak nemohla začíst. Už jsem byla kolem sté stránky a pořád se nic nedělo, ačkoli byla slibována jedna z nejlepších fantasy o dracích. Nepomáhala tomu ani složitější slova a dlouhá souvětí. Ale časem se to zlepšilo. S příjezdem ardmagara se konečně začalo něco dít a potom jsem se od knížky nemohla odtrhnout. Škoda, že se musí spát. Celou dobu jsem si taky říkala: „Proč nemůže říct Lucianovi jednou pravdu? Proč mu pořád lže? Vždyť je úžasnej a určitě bych to pochopil”, ale dobře. Měla strach, chápu to. Knížce bych dala 4 hvězdičky. Mám ráda draky, líbí se mi nápad a navíc je knížka opravdu napínavá. Také se mi líbí slovníček a seznam postav, který je na konci knížky. Škoda, že jsem si toho všimla až v závěru. Možná bych byla trošku víc v obraze už na začátku :).
zdroj: veeeebookshelf.blogspot.cz
Na závěr bych chtěla poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Prokleté město - Lisa McMann

Saturnin - Zdeněk Jirotka

Fan překlady knih