Knihomolství



Jak víte, tento blog píšeme dva. Dumání se nám oběma zalíbilo, ale určitě nemá cenu psát to samé dvakrát. Rozhodli jsme se proto, že spojíme své síly a napíšeme příspěvek dohromady. Myslíme, že série o dumání je určitě dobrý nápad a rádi se přidáme. Snad se u čtení našeho zamyšlení budete bavit.
Jarní dumání je série zamyšlení, které pořádá Syki.

Knihomolství

Knihomolství, co si pod tím představit? Pro bráchu jsem to vždycky byla já. Tvrdil, že přečtu i písmenkovou polévku. Ale mě se výraz "knihomol" vůbec nelíbí. Jen proto, že rádi čtete, neznamená to, že semelete všechno, co se naskytne. Mojí knihovnu tvoří speciálně vybrané kousky, nečtu všechno, co se naskytne. Neřekla bych, že se dá říct pravý knihomol a nepravý knihomol. Jsou lidé, kteří čtení milují a také ti, kteří za měsíc přečtou pouze pár časopisů s drby. Třeba by také rádi četli, ale nemají čas. Také bych přečetla více knížek, kdybych nemusela ráno vstávat do práce a večer vařit. 

Můžu říct, že knížek jsem přečetla opravdu hodně. Jeden čas jsem si dokonce psala, co jsem přečetla, protože jsem měla všechno z knihovny. Moje domácí knihovnička se začala rozrůstat před třemi lety po jedné velmi šťastné události. Jediné knihy, které jsem si koupila sama od sebe byla série o Dračích jezdcích a Kroniky Prydainu. Kvůli těmto knížkám jsem si moc oblíbila fantasy. A také draky. Po přečtení Stmívání jsem zase ulítla na upíry. Je to tak momentální inspirace. Když se mi knížka líbí, jsem schopná ji přečíst i docela rychle, ale když se mi nelíbí, prostě ji nejsem schopná dočíst do konce. Nejde ale říct, že bych se něčemu opravdu vyhýbala. Možná horory a vraždy, ale jinak, když je to alespoň trochu hezké a dá se to číst, tak není problém.

A nakonec povinná četba. Co se o ní dá říct. Někdo jí čte jen z musu, protože přece musí odmaturovat, ale já jsem si při čtení oblíbila nějak autory jako třeba Karla Čapka. Zjistila jsem, že píše moc hezky. Nemůžu říct, že všechno, co jsem povinně dostala přečíst se mi líbilo. Třeba takové Tři mušketýry jsem nebyla schopná dočíst ani do poloviny a Na západní frontě klid jsem sice dočetla, ale byla jsem z toho znechucená. Ale zbytek byl poměrně hezký. A díky tomu, že jsem toho opravdu dost přečetla byla i jednička z češtiny. Takže, sice se může zdát, že povinná četba je protivná, ale já si myslím, že je to hlavně tím, že obsahuje slovo "povinná". Co je povinné je pro mnoho lidí nepřijatelné. Čtěte, čtěte, čtěte. Lépe pak pochopíte ty autory a lépe se pak pamatují.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak vycvičit draka - Cressida Cowell

Doctor Who: Dávný čas - Trevor Baxendale

Dotkni se osudu - Martina Wolfová